Mezi 14. a 17. březnem se v Toulouse konala druhá část školení učitelů. Z větší části se ho účastnili účastníci úvodního školení. I stejní učitelé Szilva Szabolcs a Jana Kamenická znovu vedli některé kurzy. Navíc jsme si tentokrát mohli užít kurzy jiných učitelů: Christophera Chazareina a Przemysława Wierzbowskiho. Školení byla velmi intenzivní, kvalitní a dala nám některé nezapomenutelné zkušenosti.

Školení pokrylo nejrůznější témata. Začali jsme s dostatečným množstvím teorií, ale neméně zajímavé a užitečné školení o jazykových zkouškách podle Společného evropského referenčního rámce, o jejich vzniku, kritériích na různých úrovních, atd. Rovněž jsme probrali, jak je možné využít systém Společného evropského referenčního rámce přímo ve výuce, například prostřednictvím úloh podle popisu jednotlivých úrovní.

Měli jsme také několik školení týkajících se výukových materiálů. Během jednoho jsme si udělali přehled existujících učebnic esperanta a prodiskutovali, jaké jsou jejich výhody a nevýhody, pro jaké žáky/kurzy se hodí které knihy, a jaké úlohy je třeba k nim přidat, aby se všechny jazykové schopnosti žáků plně rozvinuly.

Jiný kurz se zabýval vlastním vytvářením materiálů. Nejprve jsme se podívali na různé typy úloh a mluvili o vlastnostech „ideálního cvičení”, a poté jsme měli šanci sami vytvořit pár cvičení a nahrávek.

Během jiného kurzu jsme se dozvěděli o esperantské kultuře, jak navrhnout vhodné informace zájemcům a jak využít písně, básně, atp. během kurzů. Zmínili jsme rovněž hry, které mohou zpestřit kurzy a posloužit různých výukovým cílům.

Navíc jsme mluvili o tom, jak vyučovat na různých typech kurzů, na jaké faktory je třeba dívat pozor během plánování kurzu a během výuky. Bylo velmi užitečné, že během tohoto kurzu jsme se také trochu dotkli témat jako je marketing, financování, apod, na které se často ve vztahu k vyučování zapomíná, ale bez kterých není možné kurz udržet.

Pro výuku esperanta je jednou z nejdůležitějších věcí, aby jím sám učitel dobře mluvil. Kvůli tomu, jsme měli kurz gramatiky, kde jsme museli ostatní učit tu část gramatiky, se kterou jsme sami měli problém. Tato metoda se mi moc líbila, protože během přípravy a vysvětlování jsme měli skutečnou šanci hluboce pochopit dané téma.

Nejzajímavější zkušenost a největší zážitek bylo bezpochyby to, že jsme měli možnost udělat několikaminutový bleskový kurz esperanta mladým uprchlíkům. Šlo o velkou výzvu, vždyť pro některé z nás to bylo poprvé, kdy jsme skutečně učili, ale žáci byli velmi zvědaví a učenliví, takže kurzy byly nakonec úspěšné.

V souhrnu bylo školení velmi intenzivní, občas i docela vyčerpávající, ale znovu jsme se naučili mnoho užitečných věcí, které budeme jistě moci využít během našich lekcí. Další – a naneštěstí poslední – část školení se uskuteční během Letní školy esperanta na Slovensku.

Veronika Venislovas, preklad: Václav Zouzalík, fotky od Przemyslaw Wierzbowski