A je to za námi. Podzimní setkání ĈEJ v Žirovnici. Ti, co nebyli, můžou jen litovat. Naopak ti, co byli, jen tak nezapomenou…

Tedy… Na místo se přijelo v pátek 4. listopadu večer. Byly trošku problémy s nalezením té správné cesty, ale to se stává. :-) Sešli jsme se na žirovnické faře, jejíž „podoznačení“ je Ripozdomo Esperanto. Z toho vyplývá, že esperantisté jsou tam vítání, protože tam mají svůj dům odpočinku.

Poté, co jsme se vydali prozkoumat, kterak chutně vaří v blízké restauraci, jsme se vrátili do „ripozdoma“ a věnovali se „aktivnímu odpočinku“ – zahráli si fotbálek, povídali si, pojídali, co kdo přinesl dobrého a tak všelijak.

Hypnotická sobota

Stěžejní den setkání byla sobota. Nejdřív jsme se šli projít po městě a ocitli jsme se ve správnou dobu na správném místě. Viděli jsme, jak kdosi cosi čistí na břehu rybníka. Onen pán zpozoroval náš zájem a vysvětlil nám, že voda z rybníka napájí malou vodní elektrárnu, a že když padá listí, vstup do elektrárny se ucpává. Musí ho tedy uvolnit. A protože pán byl dobrák od kosti, do elektrárny nás pustil. Takže jsme viděli malou turbínu roztáčející generátor, který pak vyšle elektřinu do rozvodné sítě. Takže jsme už věděli, díky čemu svítíme. :-)

Procházku jsme završili obědem v místním hotelu (moooc dobrá restaurace!) a vrátili se do „ripozdoma„. To proto, že jsme očekávali vzácného hosta: Svou návštěvou a přednáškou nás poctil náš čestný člen doc. Max Kašparů – známý teolog, psychiatr a spisovatel – a teď i patron soutěže „Nauč se esperanto a vyhraj zájezd do zahraničí„.

Přišel mezi nás s přednáškou o hypnóze. Vyvrátil nám pověry, které ohledně hypnózy panují – třeba nás tak ubezpečil, že hypnotizovaný člověk udělá jen to, co by udělal i za bdělého stavu. Takže pokud spácháte zločin a budete se vymlouvat, že jste byli hypnotizovaní, soud vám neuvěří. :-) Hypnóza se používá zejména v lékařství – třeba tehdy, když je potřeba provést nějaký bolestivý zákrok a z různých důvodů není možné použít umrtvovací injekci. A co nás překvapilo – hypnózou se dají léčit třeba i bradavice!

Je tu ale malý háček. Zatímco hypnotizérem se může stát každý, kdo absolvuje patřičný kurz a správně ovládne metody hypnózy, hypnotizován může být jen ten, kdo má na to vlohy. Pokud někdo na hypnózu vlohy nemá, nepomůže mu ani tisíc hypnotizérů.

Po přednášce nás Max vzal do místního špejcharu, ve kterém jsme viděli expozici někdejších zemědělských náčiní. Nám se ale nejvíc líbil vůz se zajíci v lidské velikosti. Teda, my jsme to zvíře brali jako králíka, protože králík je přece náš maskot! Tak jsme se s maskotem na voze řádně seznámili. :-)

Už je to tady!

Přesně takový pocit jsme měli, když se večer slavnostně oficiálně spustily nové webové stránky České esperantské mládeže. Dva roky se o ně usilovalo – a konečně jsou tady. Pěkné, přehledné, zelené. :-) Zároveň s novými stránkami ĈEJ získala i své logo. Dosud jsme fungovali bez něj, a bylo to místy dosti nepraktické. Od nynějška nás už bude reprezentovat zelená pěticípá hvězda na obrysu České republiky a nápis ĈEJ. Hodí se zmínit, že autorem loga i stránek je Honza Šebetovský. Velký dík jemu! :-)

Společně s novými stránkami ĈEJ byla spuštěna i už zmíněná soutěž „Nauč se esperanto a vyhraj zájezd do zahraničí„. V ní soutěžící pod 30 let můžou vyhrát zájezd na Letní školu esperanta na Slovensku.

(Ne)padající kuželky, aneb večer na bowlingu

Po slavnostním přípitku na spuštění nových stránek jsme se opět vydali do města. Už přes den jsme objevili, že v žirovnickém hotelu mají bowling. Museli jsme ho tedy vyzkoušet! A tu se ukázalo, jak kdo má pevnou ruku. Zatímco před některými se kuželky poroučely skoro všechny, před jinými skoro žádnou újmu na rovnováze neutrpěly… (Radši nebudu říkat, který z těch dvou případů se týkal mě, ztratil bych předsednickou autoritu… :-D ) Byl to lítý boj, ale plný zábavy.

Nicméně, všechno má svůj konec. Bowlingovou dráhu jsme museli přenechat dalším hráčům, a my se vrátili do „ripozdoma„. Čekaly nás naše pelíšky – a pak ráno cesta domů.

Tak co, litujete, že jste nedorazili? Napravte to příště! Další setkání plánujeme někdy na únor nebo březen, tak buďte ve střehu! :-)

Zatím si můžete prohlédnout fotky ze žirovnického setkání, jak je zachytil fotoaparát Vlasty Pištíkové. :-)