Setkání 3. Centrejo
se uskutečnilo mezi 1. a 4. září v Praze. Esperantisté – hlavně ze Slovenska a České republiky, protože setkání organizovaly Slovenská esperantská mládež a Česká esperantská mládež, ale také z Ruska, Maďarska a Německa – se setkali večer v příjemné restauraci U Skřetů. Ta jako první restaurace v Praze má své menu i v esperantu! Přátelské povídání doplňovala chutná česká a slovenská jídla.
Po večeři se uskutečnila oficiální Členská schůze ĈEJ v blízké pivnici. Zahraniční hosté, jichž se schůze netýkala, si mezitím užívali večerní procházku po Praze, včetně večerních světel zrcadlících se v řece Vltavě a nočních siluet města.
Mimopražští účastníci měli možnost bydlet spolu za výhodnou cenu ve studentské ubytovně na Petříně. Toto místo je dostatečně v centru a, navzdory jednoduchému a nemodernímu vybavení, plně dostačující. Tato nemodernost má dokonce zvláštní, socialistický šarm, který sdílí celá čtvrť.
V pátek ráno bylo možno navštívit blízký obchod, který nám ochotní organizátoři ukázali už večer. Tak mohli hosté levně a každý podle dvého gusta spolu s ostatními esperantskými přáteli posnídat, venku za krásného počasí.
Po jídle nás čekala zajímavý procházka po Petříně – procházeli se na kopci, viděli lanovku, prošli hladovou zdí, ochutnali domácí limonádu a/nebo navštívili vyhlídkovou věž ve stylu slavné Eiffelovky.
Po obědě jsme navštívili klášter Břevnov. Ten vlastní mimo jiné velmi moderní pivovar. Naneštěstí nám nenabídl rozsáhlou prohlídku, ale mohli jsme si koupit místní piva domů pro naše přátele. Kromě toho má klášter krásný park, opravdu stojí za to si ho projít.
Během večeře jsme ochutnali Absinth; teatrálně se zahřeje cukr s Absinthem na lžíci, dokud nezkaramelizuje, a tím se nápoj osladí. Jen když se nedává dobrý pozor, celý nápoj vzplane. :D
Protože bylo zataženo, nemohli jsme jít na hvězdárnu, která byla nahrazena posezením u řeky. Tak zvaná Náplavka je výborné místo na povídání si, užívání večera, společné pití místních a/nebo donesených nápojů. Dlouho jsme tam seděli v esperantském kruhu, dokud jsme nešli ještě na diskotéku, kde jsme zakončili večer tancováním.
V sobotu jsme navštívili čtvrť Vyšehrad a blízké kongresové centrum. Vyšehrad má krásný historický hřbitov kde jsou pochováni známí Češi, kostel a rotundu. Navíc nabízí strhující výhled na řeku a na město. Před 20 lety kongresové centrum hostilo Světový kongres esperanta, takže jsme využili příležitosti připít si a vyfotit se u památného kamene.
Odpoledne jsme šli z místa za hlavním nádražím do zelené čtvrti Vítkov podél cesty, která bývala železnicí. Navštívili jsme neuvěřitelně dobré a bezplatné muzeum vojenské historie, kde bych mohl zůstat ještě mnohem déle. ;) Po průchodu parkem a pauze u kavárny se už blížil večer. Takže po posilnění se v restauraci jsme vyšli na Žižkovskou televizní věž, kde jsme si užili západ slunce a výhled na Prahu z výšky na všechny strany. Večer skončil ve sklepní pivnici, kde po únavném esperanském, českém a slovenském povídání (a dobrých pivech) ze zdi vedle nás začalo pršet.
V neděli jsme ještě zažili neviditelnou výstavu, kde jsme se učili v úplné tmě pohypovat a hmatat věci a vybavení z kuchyně, koupelny, obchodní ulice ve městě, přírody s dřevěným mostem, a nakonec jsme šli do hospody, kde jsme si mohli obědnat a užít nápoje a zmrzlinu. Naučil jsem se, že není dobrý nápad mít v takové situaci v peněžence eura a české koruny, protože jen obtížně jde rozeznat dvoueurová mince od desetikorunové. Ale číšnice poctivě mince vrátila a vzala si ty správné :)
Setkání skončilo po posledním společném obědě u kebabu. Moc mě těší, že jsem se ho zúčastnil. Program byl výborně připravený, s velkou rozmanitostí a ani nebyl příliš přeplněný, takže zůstala spousta času na povídání s ostatními účastníky. Nakonec chci poděkovat ĈEJ a SKEJ, že zorganizovali toto setkání!