70 let od smrti Petra Ginze

Letos uplynulo 70 let od smrti výjimečného chlapce, českého esperantisty z pražské židovské rodiny, který byl i přes nástrahy doby nacistické okupace a holokaustu neobyčejně tvůrčí a inspirativní nejen pro své současníky.

Petr Ginz se narodil v rodině Oty Ginze a Marie Ginzové (rozené Dolanské). Ota a Marie se poznali během 13. Světového kongresu esperanta, který se konal v roce 1921 v Praze. Sedm let poté, 1. února 1928, se jim narodil jejich první syn Petr a o dva roky později i dcera Chava Ginzová (dnes Chava Pressburger).

Esperanto hrálo v jejich rodině velkou roli. Bylo používáno mezi jejich rodiči, i jako rodinný tajný jazyk, používaný i samotnými dětmi, když chtěly aby jim jejich okolí nerozumělo. Petr i Chava jsou tedy rodilými mluvčími esperanta.

Petr už v mladém věku projevil svůj tvůrčí talent. Velmi si oblíbil romány Julesa Verna, ve věku přibližně 12 let napsal vlastní román Návštěva z pravěku, který byl inspirován jeho oblíbenými Verneovkami. Kromě toho rád kreslil, zajímal se o techniku, literaturu, historii, zeměpis a mnoho dalšího. Za celý svůj život vytvořil 120 kreseb a linorytů.

16. března 1939 vyhlásil Hitler na území Čech a Moravy Protektorát, který se tím stal přímou součástí nacistického Německa. V Petrových 14 letech (v roce 1942) byl Petr internován v Terezínském ghettu spolu s dalšími 300 hochy ve věku 11 – 17 let. Petr se tam stal redaktorem ilegálního dětského časopisu Vedem, který díky Petrově přičinění vycházel každý týden v letech 1942 – 1944. V časopise vycházely informace o aktivitách v ghettu, vlastní básně a povídky napsané samotnými hochy i reportáže z jednotlivých pracovišť, které se v ghettu nacházely (kovárny, pekárny a dokonce i krematoria).

Méně známá věc je, že během svého pobytu v ghettu začal Petr zpaměti sepisovat česko-esperantský slovník, nebo že motivoval některé přispěvatele časopisu Vedem jídlem ze svých balíčků z domova. V Terezíně také Petr nakreslil svou nejznámější kresbu Měsíční krajina zobrazující pohled na Zemi z Měsíce.

V září 1944 byla většina chlapců z Terezínského ghetta převezena do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Petr byl mezi těmi, kteří byli hned po příjezdu posláni do plynové komory. Chava Ginzová, která byla do Terezína poslána rok a půl po svém bratrovi, a Ota Ginz, který byl do Terezína poslán v únoru 1945, se dočkali osvobození.

První izraelský kosmonaut Ilan Ramon, který letěl do vesmíru s americkým raketoplánem Columbia v roce 2003 si jako symbol holokaustu vzal s sebou do vesmíru kopii kresby Měsíční krajiny od Petera Ginze, kterou našel před svou cestou v muzeu u památníku holokaustu Jad vašem v Jeruzalému. Během zpáteční cesty, 1. února 2004 (v den Petrových narozenin), shořel raketoplán Columbia v atmosféře. Nikdo ze sedmi členů posádky nehodu nepřežil.

V roce 2011 byl o Petrovi natočen dokumentární film Poslední let Petra Ginze (The Last Flight of Petr Ginz).

1. ledna 2015 se podle současného autorského zákona stanou díla Petra Ginze (časopisové články, román Návštěva z pravěku a jeho kresby) volnými díly. Neplatí to však pro jeho deník, vydaný knižně jeho sestrou Chavou v roce 2005. Je to šance pro další rozšíření jeho snů, představ a svědectví o jeho těžké době.

Tento článek byl napsán v rámci oslavy Dne volných děl 2015 (Public Domain Day 2015).

Odkazy

 

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 4.0 Mezinárodní License.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code